Předkolumbovská doba

Předkolumbovská Amerika je označení pro historická období na americkém kontinentu před připlutím Kryštofa Kolumba v roce 1492, které bylo počátkem evropského působení na kontinentu a zcela zásadně proměnilo obě, po tisíce let odděleně se vyvíjející, civilizace (patrně první objevení kontinentu VikingemLeifem Erikssonem a založení vikingské osady na Newfoundlandu mělo na obyvatele Ameriky mizivý vliv).

Stejně jako je velice pestré přírodní prostředí kontinentu, vzniklo zde nepřeberné množství často velice odlišných kultur. Termín předkolumbovské kultury se nejčastěji pojí k nejrozvinutějším civilizacím, které se nacházely v oblasti Mezoameriky (například Olmékové, Teotihuacan, Aztékové a Mayové) a v oblasti centrálních And (například Chavín de Huantar, Močikové či Incká říše). Ovšem i v Severní Americe existovala veliká sídliště a města jako například Pueblo Bonito či Cahokia, kde tamní stavitelé postavili největší z amerických pyramid – dnes nazývanou Mohyla mnichů

Počátky osídlení Ameriky

Všichni nativní obyvatelé Ameriky mají asijský původ, přišli však z různých oblastí Asie a lišili se vnější podobou.Dnes je obecně přijímána teorie jejich přechodu na kontinent v místě dnešní Beringova průlivu v poslední době ledové, ve které byl díky poklesu mořské hladiny o 85 metrů obnažen 1600 kilometrů široký pruh kontinentálního šelfu (tzv. „Beringie“)Tuto teorii jako první formuloval český antropologAleš Hrdlička. Stalo se tak postupně přibližně od doby před 40 000 lety (jiní autoři uvádějí i odlišná data, například 25 000 př. n. l.)Až na jih kontinentu lidé došli okolo roku 9000 př. n. l. Greenbergova hypotéza uvádí, že Amerika byla osídlena dvěma cestami - přes Beringův průliv a zejména střední a jižní Amerika i z asijských ostrovů přes moře.

Ostatní teorie původů obyvatel Ameriky byly odmítnuty jako nepodložené – antropolog Grafton Elliot Smith například tvrdil, že pocházejí z Egypta, podle jiných se jedná o potomky obyvatel Atlantidy, Lemurie či Mu. Mormoni dodnes zastávají názor, že se jedná o potomky ztracených deseti izraelských kmenů. K nejstarším známým nalezištím lze přiřadit například lokalitu Tule Springs na území dnešních USAči další lokality v Jižní Americe (jeskyně Lauricocha, Guitarreo či Diablo). O jiných oblastech, jako například jeskyně Piquimachay, se vedou spory. Roedl uvádí archeologický nález v texasském Lewisville, datovaný dokonce do období 38 000 let př. n. l.

Severní Amerika v době objevení Španěly

Obyvatelé Severní Ameriky vytvořili velice pestrou mozaiku jazykových oblastí a kulturních okruhů. Více homogenní byly například oblast prérií či sever, kde se usadili poslední příchozí – Inuité, naopak velice pestrá byla situace při západním pobřeží Ameriky. Antropolog Alfred Louis Kroeber vyjmenoval deset kulturních oblastí, ke kterým jsou zde uvedena některá ze známějších etnik. Arktická (Inuité), subarktická (Čipewajové, Creeové), severovýchod (Algokinové – Otawové, Mohykáni, Irokézové – Mohawkové, Senekové, Čerokíové), jihovýchod (Čoktavové, Seminolové, Čikasavové), prérie (Šajeni, Siouxové, Pawnee, Černonožci, Vraní indiáni, Komančové, Kajovové), jihozápad (Apačové, Hopi, Zuňi, Pimové), Velká pánev (Great Basin – Utové, Šošoni, Pajutové), Kalifornie, plateau a severozápad (Činukové, Kwakiutlové)

Mezoamerika

Předkolumbovské kultury v mezoamerice byly založené na zemědělství – zejména na pěstování kukuřice. Centrem osídlení byla velká opevněná města obklopená zemědělským zázemím, ve kterých se soustřeďoval obchod, náboženské obřady i politická moc. Někdy se v souvislosti s touto oblastí hovoří přímo o městských státech. Na druhou stranu zde nebyla domestikována téměř žádná zvířata a nebyly používány kovové nástroje. Písmo bylo hieroglyfické. V připadě vývoje mezoamerických civilizací je rozlišováno předklasické, klasické a poklasické období.

Jacques Soustelle dělí mezoamerické kultury i podle jiných kritérií. Kultury Olméků, Mayů a Teotinuacánu v prvním tisíciletí byly dle něj mírumilovné a koncentrované kolem obchodu a náboženských center. Toltékové byly kulturou přechodnou mezi druhým obdobím, kdy se po celé oblasti prosadily válečnické civilizace, vyžadující hromadné lidské oběti. Dlouhou dobu mírumilovní Mayové a Toltékové se k vedení válek a obětování lidí také přiklonily.